Last video "Titanic-WSL"

Duben 2013

SS France/Norway- "The Blue Lady"

27. dubna 2013 v 23:53 | Patrik Martiník |  Videa
Další video Titanic-WSL, o lodi SS France, která byla přejmenována na SS Norway.


Harland and Wolff

26. dubna 2013 v 22:58 | Patrik Martiník |  Zrod Titaniku

Harland and Wolff je loděnice v Belfastu, která byla založena roku 1858 Edwardem Harlandem. Ten koupil Hicksonovu loděnici na Queens Islandu a povolal Gustava Schwabeho společníkem nově založené loděnice. Edward Harland chtěl postavit tu nejlepší loděnici na světě, která by stavěla největší a nejluxusnější parníky všech dob. Harland zavedl novinku, která spočívala v systému vodotěsných komor, které zvýší bezpečnost a nepotopitelnost lodi. V létě 1869 byla podepsána smlouva s Harland and Wolff a White Star Line- byla podepsána smlouva snů.
James Williams Pirrie, budoucím společníkem Harland and Wolff, nastoupil do loděnice v roce 1862. Právě když Edward Harland v roce 1895 umřel, Pirrie se stal výkonným ředitelem loděnice. V roce 1906 Pirrie byl prezidentem a pod jeho velením vznikly jeřáby, které se staraly o stavbu Olympiku a Titaniku. O pět let později se ředitelem stal Thomas Andrews, který byl dosavad konstruktér lodí WSL- jenže místo mu kvůli potopení Titaniku a smrti nevydrželo dlouho.
V letech 1909-1911 Harland and Wolff bylo na vrcholu- pro loděnici pracovalo 40 000 lidí.
I po katastrofě se loděnici Harland and Wolff dařilo, v suchých docích se stavěly další úchvatné lodě.

Hnací síla Titaniku

20. dubna 2013 v 20:50 | Patrik Martiník |  Stavba Titaniku
Olympic, Titanic, Britannic. Tři lodě "Olympic Class". Tři lodě, které obdivoval celý svět. Ale osud jim určil, že přežila jen jedna loď.
Pro gigantické lodě, kterými parníky třídy Olympic rozhodně byly, byly potřeba obrovské šrouby. Titanic měl třílisté šrouby- dva krajní a jeden centrální. Centrální- prostřední šroub vážil neuvěřitelných 22 tun a ostatní dva- postranní šrouby po 38-mi tunách- to jsou neuvěřitelné čísla neuvěřitelných lodí.
O chod šroubů se staraly motory. Ty byly dilatační s jedním vysokotlakým válcem, s jedním středním tlakovým válcem a s dvěmi nízkotlakými válci. Šrouby poháněly pístové a turbínové motory. Titanic měl dva pístové parní stroje s trojčinným expanzním typem.
Parní stroj lodí Olympic Class

Skutečný výkon Titaniku měl 55 000 koňských sil- to znamená, že loď mohla plout i 23 uzlů. Turbína mohla dosáhnout 16 000 výkonu- 165 otáček za minutu a nacházela se v páté vodotěsné komory od zádi lodí Olympic Class. K lodní přídi se tyčily komory- jedna s pístovými stroji a šest s 24 kotly+další 5 jednostranných- takže komora byla opravdu dlouhá. Kotle měly průměr 4,79 m, oboustranné 6,08 m(6 topenišť) a jednostranné 3,5(3 topeniště).
V podpalubí bylo také potrubí, které vedlo páru na uzávěry vodotěsných přepážek. Ve vybraných přepážkách dokonce byl bezpečnostní uzávěr. Ten se staral o to, že kdyby potrubí prasklo, tak pára musela být přerušena.
Podíváme se také na zadní část strojovny. Ta obsahovala Parsonsovu nízkotlakou turbínu a opěrné bloky pro pístové motory. Hlavní kondenzátory se postaraly o napájecí vodu, která směřovala zpět do kotlů, kde se ohřeje a změní se na páru.
V 19.století byla elektronika v pokročilém stavu a na Titaniku muselo být všechno v pořádku..

Video: Titanic: "From dream to fall"

15. dubna 2013 v 19:47 | Patrik Martiník |  Videa

Zpráva kapitána Rostrona

15. dubna 2013 v 18:15 | Patrik Martiník |  Ostatní věci okolo Titaniku

14. dubna 1912. Carpathia brázdí Atlantským oceánem v klidu, stejně tak jako Titanic. Kapitán Rostron byl ve své kajutě a odpočíval. Těsně po půlnoci následujícícho dne dostal do svých sluchátek radista Carpathie Cottam jasnou zprávu, která obsahovala, že Titanic narazil do ledovce a půjde ke dnu.
Kapitán Carpathie Rostron líčil situaci z pomezí dní 14. a 15.dubna 1912:
"Oznamuji, že 15.dubna 1912 v 0:35 ráno jsem dostal zprávu a údaje o tom, že Titanic, loď White Star Line, má jít ke dnu. Okamžitě jsem kormidelníkovi řekl, ať obrátí loď. Během stíhání se za Titanikem jsme se potkali s pár ledovci, které jsme ale opatrně minuly- ztratili jsme určitý čas. Jak jsem viděl ledovce, bylo mě jasné, že se Titanic narazil s ledovcem. Počasí bylo temné, byla zima, hladina byla rovná, jako kdyby jste ji udělali pravítkem. Což bylo pro lodě špatné- když nebyl vítr, neslyšeli jste vodu opírající se o ledovce."
"Na místě neštěstí jsme byli okolo čtyř hodin ráno, kdy svítalo. Viděli jsme záchranný člun a vytáhli jsme ho společně s pasažéry na palubu Carpathie. Jeden z důstojníku mi řekl, že Titanic narazil do ledovce a ve 2:20 ráno se potopil a že je spoustu mrtvých. Zpráva, stejně jako všechny ostatní, mě velice zasáhla, ale na druhou stranu, nemohl jsem se tomu moc zaobírat- měli jsme za úkol pomáhat cestujícím a měli jsme to udělat co nejlépe to šlo. V 8:30 jsme měli na palubě všechny čluny a zachráněné pasažéry. Posledním člunem byl člun číslo 12. Museli jsme cestující sformovat- spočítat, srovnat si, kdo přežil a kdo ne. Byli jsme obklopeni malými i velkými ledovci, ale i přesto jsme nakonec s Carpathií společně s cestujícími Titaniku vypluli, ale ještě předtím jsme hledali, jestli se nenajde jediná živá bytost v oceánu. Ale hledali jsme marně."
"Pro zachráněné z Titaniku jsme udělali vše- stejnou námahu jsme chtěli udělat i u Bruce Ismaye, ale ten jakoukoli pomoc odmítal. Poslal jsem ho do své kajuty, ale ještě předtím jsem se zeptal, jestli máme plout do New Yorku. Ismay kývl, že to bude nejlepší řešení. Po rozhovoru s panem Ismayem jsme se sešli v našem salonu, kde probíhal malý smuteční obřad. Cestující byli v teple, každý hledal své blízké, které většinou nenašli. Nejsmutnější pohledy byly na malé děti, kteří marně hledali své rodiče. Byl to jeden z nejhorších zážitků, které jsem v životě měl. Ale cestující byli odvážní, zejména ženy, které nebyli dle našeho doktora v psychicky nejhorším stavu. Cestující Carpathie pomáhali, dávali přeživším něco k jídlu, ale hlavně teplé pití či horkou polévku a spousta z nich nabízela také svou kajutu. Musím poděkovat nejen našim cestujícím, ale také posádce, která se starala o cestující ze ztroskotaného Titaniku jak nejlépe mohli. A také poděkuji svému radistovi, který odmítal všechny zprávy z tisku a posílal na pevninu jména přeživších a mrtvých. Žádný tisk se nesměl dozvědět, kteří cestující zemřeli či přežili. Nakonec jsme ale časem pár údajů poslali, bylo to naše poslání. "


Noc ze 14. na 15. dubna 1912

14. dubna 2013 v 23:39 | Patrik Martiník

14 Dubna 1912- 23:39
23:00, na vraním hnízdě na předním stožáru vidí hlídka(Fleet, Lee) pár oparů a mlhu. Titanic pluje 21-21,5 uzlu.
23:39. Frederick Fleet se dívá před sebe a tváří se, jako kdyby byl před lodí nějaký předmět. Předmět to byl. Byl to ledovec. Uchopil zvonec a třikrát zazvonil: "Ledovec přímo před námi!". Moody na kapitánském můstku poděkoval za zprávu, Murdoch se chopil telegrafu a vykřikl na kormidelníka: "Docela vpravo!". Hitchens vzal kormidlo a učinil tak. "Kormidlo docela na straně". Murdoch zařval "Docela vlevo" a kormidlo bylo zase naopak. Příď Titaniku se začala otáčet na levou stranu. Už se zdálo, že Titanic se ledovci vyhne, ale najednou se loď opřela o ledovec a bylo zle.
Na můstek se dostal kapitán Smith. "Co to bylo?" zeptal se. "Ledovec pane. Rozkázal jsem docela vpravo a zpětný chod, ale byl moc blízko." "Uzavřít vodotěsné dveře!" rozkázal kapitán. "Ty už jsou zavřeny, pane."
Posádka šla hledat důsledky srážky. Ta zbudila nejen většinu cestujících, ale také pana Ismaye. Dozvěděl se, že Titanic narazil do ledovce. Kapitán Smith šel s konstruktérem Andrewsem do podpalubí a poté na můstku konstatoval Titaniku záhubu.

15 Dubna 1912- Půlnoc
Pět minut po půlnoci kapitán Smith vydal rozkaz spustit záchranné čluny s tím, že jako první do člunů mají jít ženy a děti. Edward Smith šel do telegrafické místnosti a nařídil radistům požádat o pomoc SOS, které bylo zachyceno několika loďmi, ale jako první jej dostal radista Californianu Cottamovi. Cestující byli zbuzeni a požádáni, aby přišly urychleně na člunovou palubu v záchranných člunech. Třetí třída byla zamknutá v podpalubí. V 0:30 se začaly plnit záchranné čluny a jeden z nich už byl na hladině. Radisté Titaniku oznamovali lodím, že se potápí a jedna z kontaktovaných lodí byl taky Olympic.

15 DUBNA 1912- 2:10
Příď je už dávno pod vodou, záď se tyčí do výšky.
Titaniku zbývalo posledních pár minut života, než se ztratí navždy z našeho světa. Už ve 2:00 nešlo Titanic moc slyšet a ostatní lodě se obávaly ve stejnou dobu byli spuštěni na člunovou palubu také muži ze třetí třídy, bohužel pro ně pozdě. Kapitán Smith požádal radisty, aby svou práci zanechali a šli se zachránit. Ve 2:10 byl naposledy spatřen v kuřáckém salonu první třídy konstruktér lodi Thomas Andrews a o pět minut později kapitána Smitha smetla vlna v kormidelně.
Voda je na úrovní předního komínu, který spadne. Komín spadl na spoustu cestujících a mezi nimi byl i J.J.Astor. Všechna světla Titaniku zhasla. Zadní část se přetrhla, šla dolů na hladinu, ale poté se opět zvedla a klesala na dno.
Ve 2:20 záď Titaniku klesala pod hladinu a šla vidět jen vlajka na zádi, poté už nic.
Titanic byl zachvácen vodou a potopil se. Už ho na dlouhou dobu nikdo nikdy nespatřil....

15 Dubna 1912- ráno
Ve čtyři hodiny ráno viděla Carpathia první záchranný člun Titaniku- člun číslo 2 pod vedením Boxhalla a v 4:10 lezla na žebříku na palubu Carpathie první cestující Titaniku- Elisabeth Allenová. O půl hodiny později připlul člun číslo 13 a přidávaly se další čluny.
Všechny čluny byly u Carpathie v 8:30, byl to člun číslo 12 a o 40 minut později Carpathia vyrazila do New Yorku.

101 let od odplutí Titaniku ze Southamptonu

10. dubna 2013 v 17:44 | Patrik Martiník |  Důležité momenty Titaniku
V Southamptonu je v lodním doku plno, cestující nastupují a pomalu, ale jistě se blížila dvanáctá hodina, ve které Titanic vypluje. Okolo dvanácté hodiny zazněly signální zvonce, lidé byli na palubách a mávali okolím šátky, Titanic se dal do pohybu.
Jenže začátek plavby se nevydařil, v blízkosti doku byly dvě lodě: New York a Oceanic. Titanic míjel New York a lana, která držela New York u doku, praskla. Menší loď se díky síle lodních šroubů Titaniku přibližovala ke kolosu, kapitán Smith nechal zastavit motory, naštěstí vše zachránil remorkér a Titanic se s New Yorkem nesrazil, každopádně New York se opřel o Oceanic, všechno skončilo naštěstí bez zraněných a škod.
Jenže nebezpečí nebylo zahnáno, Titanic opět zabral a jen tak tak, že i Oceaniku nepraskly lana.
Titanic se bez úhony plavil přes ostrov Wight, odpoledne se dostal do průlivu La Manche a pádil si to k Cherbourgu na svou první zastávku..

Při západu slunce Titanic vjel do cherbourgského přístavu, loď zastavila motory. K boku Titaniku byly přivázány zásobovací lodě White Star Line Nomadic a Traffic.
Na palubu vstoupila také Margaret Brownová, které se po potopení Titaniku začalo říkat "Nepotopitelná Molly Brownová".
Titanic odplul z Cherbourgu kolem půl deváté večer.


Titanic: Voyage is coming

7. dubna 2013 v 15:37 | Patrik Martiník |  Videa

Titanic-WSL slaví první narozeniny!

6. dubna 2013 v 11:47 | Patrik Martiník

Stránka TITANIC-WSL slaví 1.NAROZENINY! 6.4.2013 se zrodil první uvítací článek.
6.4.2013 tedy byla založena stránka o Titaniku, ale první velký článek byl na světě 10.4.2013: Zrod Titaniku- 100 let od odplutí Titaniku ze Southamptonu při své panenské plavbě. V následujících dnech jsme psali články o jednotlivých dnech plavby, od 10.4. po samotné potopení 15.4. i článek o Carpathii, která dovezla přeživší do New Yorku. Vytvořila se také FACEBOOKOVÁ STRÁNKA TITANIC-WSL, byla a je úspěšná.
Po Carpathii jsme společně s druhým adminem, který nakonec opustil tuto stránku, plánovali udělat virtuální expedici k vraku Titaniku pomocí hry Dive to the Titanic a expedice se vskutku povedla. Stránka se chytala.
V květnu jsme psali o stavbě Titaniku, a lehce o společnosti a o třídě Olympic. Začli jsme dávat na stránku obrázky z Titanic Walktrough Project.
V červnu začala stránka Titanic-WSL psát o Slavných cestujících na jediné plavbě Titaniku a tato rubrika pokračovala až do letošního dubna.
Červenec přinesl stále čerstvému webu další okořenění: Začly se dělat videa a založil se Youtube kanál Titanic-WSL. Založení Youtube kanálu nebyla vůbec špatná forma- za rok 7 600 shlédnutí a 36 odběratelů- což není pro stránku, která slaví dnes první narozeniny, špatná čísla. Od července se stránka zlepšila, přispěla k tomu také vzájemná výměna s ruským webem, takže lidí přicházeli a přicházeli. Na konci července jsme začli rubriku Vyšetřování zkázy Titaniku.
Na začátku druhého prázdninového měsíce- přesněji 2.srpna stránka udělala video, které se proslavilo. Video obsahovalo srážku Titaniku s ledovcem, 14.dubna 1912. Video má teď kolem 2500 shlédnutí a je to nejúspěšnější video Titanic-WSL co se týče čísel. V srpnu jsme začli také rubriku o vraku Titaniku, která měla několik částí.
V září začly rubriky o jednotlivých palubách a místnostech na ní. Začli jsme Člunovou palubou a skončili palubou G až v lednu letošního roku. 11.září jsme nezapoměli na tragédii v New Yorku v roce 2001 a udělali jsme památkové video. Na konci devátého měsíce v roce Titanic-WSL rozjel nový seriál na Youtube- THE LINERS OF DREAMS, které mapovaly i neznámé lodě společnosti White Star Line. Na stránkách stále pokračovaly články o palubách.
Listopad pokračoval ve stejném stylu- The Liners of Dreams a články o palubách a místnostech či prostorách.
V prosinci trend pokračoval, stejně tak jako na přelomu roku. Poslední článek roku 2012 byl o videu Titanic: Pride and fall.
Dočkali jsme se roku 2013, ale začátek se moc nepovedl- pouze tři články na webu a jedno video: o Aquitanii, které se stalo prvním videem roku 2013.
Únor nebyl také úspěšný, ale naplno jela Facebooková stránka, která jela snad každý den až na pár vyjímek. Na webu dva články a na Youtube dvě videa.
Březen byl stejný, jako celý průběh roku 2013. Jediným plusem roku byl návrat rubriky Slavní cestující na Titaniku a pár dobrých videí.
Naštěstí prvních 6 dní dubna bylo skvělých. Titanic-WSL se blížil k oslavám prvních narozenin, udělala se dvě videa a dva články o stavbě Titaniku, první velký článek o kotvě(možná nejlepší článek na webu) a poslední článek o Samuelu Scottovi.

To byl první rok webu Titanic-WSL.
DĚKUJEME ZA PŘÍZEŇ A TĚŠÍME SE NA DALŠÍ SPOLUPRÁCI!

Titanic-WSL SLAVÍ SVÉ PRVNÍ NAROZENINY!


První oběť Titaniku- Samuel Scott

5. dubna 2013 v 19:49 | Patrik Martiník |  Stavba Titaniku

Stavba Titaniku byla dlouhá a náročná. Dělníci pracovali na lodi dennodenně. Ale jednomu se to vymstilo.
Jsme ve 20.století, v Belfastu. Město, které je průmyslově založeno, je zatemněno mraky. Lidé chodili do práce- některé práce byly příjemné, některé ne. Někdo pracoval v kanceláři a někdo v loděnici na lodi, která nemá obdoby.
Lehčí práce ženám, těžší mužům- takhle to v historii platilo. Muži byli denně vystavováni riziku- při práci mohli zemřít, nebo také přijít o sluch- tyhle pracovní podmínky jsou dnes zakázány. Nové a nové stroje pomáhaly pomoci při práci, přesto se všechna pozornost upírá na lidi.
V roce 1910 byla stavební společnost, zaměřená na loďařství, Harland and Wolff, na vrcholu. Ve spolupráci s White Star Line, lodní společností, vznikly pod velením Thomase Andrewse, špičkového konstruktéra lodí, tři lodě, které měly odrazit Lusitanii a Mauretanii od "vládnutí" na širém moři. A stalo se tak. Olympic, Titanic a Britannic byly luxusnější než lodě společnosti Samuela Cunarda. Na lodě byla vymáhána spoustu práce a potu.
Harland and Wolff v Belfastu

Bodejť by ne, vždyť dělníci pracovali od častných ranních hodin až do 17:30, od pondělí do pátku a v sobotu se pracovalo také. Belfast byl lepším městem, bylo jasné, že právě v Belfastu- v městě průmyslu, vzniknou tři obrovské lodě, na které budou v budoucnu obyvatelé Belfastu pyšní...

Ulice Ballymacarrett nedaleko loděnice v Belfastu

V sobotu měli dělníci motivaci- v pozdních odpoledních hodinách se mohli jít podívat na oblíbený fotbalový klub FC Glentoran. Celá loděnice fandila tomuto klubu. Po zápase chodili dělníci na pivo do hospody- náladu měli podle výsledku svého klubu. Dělníci si pár piv přeci jen- za tu práci- zasloužili. Mohli se v putyce zdržet, protože v neděli pracovali jen dobrovolníci a jen pár hodin. V pondělí se šlo opět do práce.
Stejně tak šel do práce malý pracovník, který bydlel v belfastské ulici jménem Templemore. Jmenoval se Samuel Scott a měl 15 let. Měl matku Jane a šest sourozenců a společně bydleli v domě číslo 104. Máma ho chtěla dát na fotbal- chtěla, aby hrál za místní Glentoran, ale Samuel byl neúprostný. Chtěl pomáhat při stavbě lodí. A tak začal v loděnici Harland and Wolff, v překvapení spolupracovníků, že tak mladý chlapec, jakým Samuel byl, může pracovat na tak velké lodi jako je Titanic. Jeho prací bylo nýtování- což je těžká práce, zejména na ruky. Samuelovi ale práce šla- s kladivem v ruce byl spokojen. Těžký žhavý nýt byl dán a bouchán do otvoru- u každé části lodi byli dva človíčci, kteří se střídali při bouchání.
Nýtování lodi

Začátek pohádky mladého kluka začal 20. dubna 1910. Ráno mladý, patnáctiletý Samuel Scott opustil svůj domov a vydal se k nedaleké loděnici. Bylo velmi chladno, chlapce to ale neodradilo. V povzdálí viděl stovky dělníků procházející most, který dělil ostrov Královny(Queen´s Island) od ostatní části Belfastu. Samuel se přidal a šel směrem ke trupu číslo 401- trupu Titaniku.
Uběhlo jen pár hodin od práce Samuela Scotta. Bylo odpoledne...
Samuel uklouzl na žebříku a spadl s několikametrové výšky. Výška to byla docela velká. Ostatní dělníci jen bezúhonně shlédli dolů- tam viděli Samuela, ležícího a obklopeného krví. Věděli, že je zle. Dělníci poté chlapci konstatovali smrt- a předpověděli to dobře. Samuel musel do nemocnice, kde dr. Dixon také Samuelovi konstatoval smrt. Samuel byl mrtvý. Oficiální zpráva prokázala, že chlapec zemřel na zlomeninu lebky.
Ostatní dělníci se museli ze ztrátou talentovaného kluka smířit a pracovat na Titaniku dál. Rodina Scottova byla v zármutku.
Samuel Joseph Scott, který spadl a na následky pádu zemřel, Belfast, 20. dubna 1910.

Samuel Scott byl pohřben za hlubokého smutku na Belfastském hřbitově. Svět přišel o talentovaného kluka, který chtěl stavět lodě a vsadil na to i svůj život....

FB TITANIC-WSL

E-MAIL: TITANIC-WSL@EMAIL.CZ