Last video "Titanic-WSL"

Dražba houslí Wallace Hartleyho

12. listopadu 2013 v 18:41 | Patrik Martiník |  Novinky ze světa Titaniku

Je ráno, 19.října 2013. Housle Wallace Hartleyho konečně dorazily na dražbu, o které jsme Vás informovali na našich facebookových stránkách. O aukci se postarala společnost Devizes Auctioneers od Henryho Aldridge. Několik měsíců před dražbou se ještě housle musely prokázat, zda jsou opravdu pravé. Ale vše dokázalo, že tyhle housle měl Wallace Hartley, kapelník Titaniku, dne 15. dubna 1912 při sobě. Ještě předtím byly housle uloženy v jednom z amerických muzeí, kde se na ně dívalo až 350 000 lidí týdně. Housle byly nadokumentovány na 300 000 liber.
Od společnosti Devizes Auctioneers to zdaleka nebyla první aukce, týkající se třídy Olympic. Společnost prodala také pár věcí z majetku RMS Olympic, tedy sestry Titaniku, které převzal hotel Granby. Vydražen byl také kus dřeva Titaniku, které si vzali námořníci z lodě Mackey- Bennett.
Ale jdeme opět na dražbu houslí v Devizes. V místnosti, které pořád něco bzučelo, se sešla velká hromada lidí. Housle byly schovány ve vitríně vzadu, společně s nimi dva dokumenty dokazující původ. Housle si mohli návštěvníci také vyfotit, i proto taková řádka lidí čekala. Dražba se konala okolo 15:30.
Samozřejmě aukce nebyla jen ve stínu houslí od Wallace Harleyho, ale také dalších, menších věcí z paluby Titaniku a nejen z ní, první aukce končily na sumách méně než 100 liber. Byly vydraženy třeba obrazy okupující palubu Queen Elizabeth.
Ale poté šlo do tuhého: první dražba okolo katastrofy Titaniku- šlo o židli z Carpathie, na kterou sedávali přeživší. Byla prodána za 2400 liber. Vydražena byla židle z Olympiku z kouřícího salonu druhé třídy, ta byla vydražena za 2100 liber. Prodávala se také keramika z lodí White Star Line, ovocná mísa se znakem White Star Line byla vydražena za 650 liber, medaile "Mercantile Marine" Henryho Nosse, požárníka Titaniku za 550 liber a také list papíru popsán rukopisem kapitána Smithe a s podpisem pana Pirrieho, skončila na 1400 librách.

Kuřárna pro druhou třídu na Titaniku, jedna z židlí byla prodána na aukci.

Poté se prodávala originální pojišťovací kniha Titaniku, obsahující stav trupu a dalších věcí. Na konci aukce byla tato věc vydražena za neuvěřitelných 14 000 liber!
Další pozoruhodná položka byl lodní lístek na Titanic při příležitostí čtvrté plavby z New Yorku do Southamptonu(která nakonec nebyla uskutečněna) ze dne 11. května 1912. Stála 57 dolarů a patřila norovi Eriku Jaerovi, který pracoval v USA a chtěl se podívat zpět do Evropy za svou rodinou. Nakonec si musel nor jiný způsob dopravy. Lístek byl vydražen asi 45 minut před vrcholem dne- vydražením houslí Wallace Hartleyho. Ještě se vydražilo pár věcí, jako brožury WSL nebo fotky z paluby Olympiku, nebo také telegram z Titaniku, novinový výtisk o katastrofě pýchy White Star Line, kufr Milviny Deanové, poslední žijící pasažérky Titaniku, či fotka z paluby Carpathie.
Jenže na scénu, tedy na pódium už byly vyneseny housle Wallace Hartleyho. Prvně se četl list lidí, za nichž takhle dražba stojí a bez kterých by to nemohlo být ono. Přečteni byli např. Eaton Jack, Charles Haas, Senan Molony, Dan Conlin či Philip Hind.
Poslední jmenovaný ještě návštěvníkům této dražby říkal pár příhod, jen aby zdržel čas a zhoustnul napětí mezi lidmi. A konečně se šlo na to. Vyvolávací cena: 80 000 liber.
"80 000 liber. Dál? 90, 100, 110, 120, 130, 140, 150, 160... Stále nic?"
"Kdo dá víc? 160 000, 170, 180, 190, 200?"
A pokračovalo se dál. A to hodně dlouho.
"800 000 liber, 850, 875, 880..." Všichni měli husí kůži. "900 liber! 900 liber poprvé, 900 podruhé, 900 potřetí! Prodáno za 900 000 liber!!!"
Housle Wallace Harleyho byl yvydraženy tedy za 900 000 liber. To znamená, že to je dosud nejdražší předmět z paluby Titaniku, který byl kdy prodán.
Jenže, ještě nebyl konec, Devizes Auctioneers ještě k houslím prodávala pouzdro a pár listů s notami. Kožené pouzdro nakonec bylo prodáno za 20 000 liber.
Ať už housle a pouzdro bylo prodáno komukoliv, věříme, že vše je ve správných rukou..
 

Největší lodní katastrofy všech dob

1. listopadu 2013 v 23:11 | Patrik Martiník

Cesta na moři byla, je a bude nebezpečná. Podívejme se na největší lodní katastrofy v dějinách lidstva.

15. dubna 1912- RMS TITANIC
Začneme samozřejmě Titanikem. Pýcha White Star Line narazila do ledovce v severním Alantiku a zemřelo 1523 lidí.

29.května 1914- EMPRESS OF IRELAND
Loď narazila v řece sv. Vavřince na pevninu a při potopení zemřelo 1012 duší.

7.května 1915- RMS LUSITANIA
Loď Cunardovy flotily byla komandována německou ponorkou U-20 18 kilometrů od irského městečka Old Head of Kinsale. Zemeřlo 1198 lidí.

25.července 1915- EASTLAND
25.července roku 1915 při exkurzi v Chicagu se loď převrátila. Zemřelo 844 lidí, z toho bylo více než 220 čechů.

30.ledna 1945- MV WILHELM GUSTLOFF

Toho dne obrovský parník byl torpédován sovětskou ponorkou S-13 a útok to byl bohužel zdárný- při katastrofě zemřelo 9000 cestujících a členů posádky- tím pádem to je největší lodní katastrofa s počtem obětí.

3.května 1945- CAP ARCONA

Tato katastrofa je považována jako čtvrtá největší. Loď z loděnice Blohm and Voss měla nad sebou v onen osudný den několik letounů, které na loď házely bombardéry. Zemřelo 5000 duší, včetně obětí z koncentračního tábora.

20.prosince 1987- Dona Paz
Filipínský trajekt havaroval s tankerem MV Vector a vzniklý požár byl za příčinou 4300 mrtvých. Zachránilo se sotva 30 lidí.

28.září 1984- M/S Estonia
Vše se stalo na Baltském moři, kdy ztroskotal 28.září 1984 zhruba v 0:55. Zemřelo 852 lidí, z toho 501 švédů.

13.ledna 2012- COSTA CONCORDIA

A nejnovější katastrofa, kterou si jistě všichni pamatujeme, byla ta z dubna minulého roku. V západním Středomoří, konkrétně u pobřeží Giglio velká loď najela na mělčinu a tím se poškodil trup. Loď se poté převrátila. Až 17.září 2013 byla loď vyzvednuta a sešrotována.

Slavní cestující na Titaniku- Ralph Gilles

16. října 2013 v 16:55 | Patrik Martiník |  Slavní cestující na Titaniku

Pan Ralph GIlles se narodil 9.9. 1887 v 85 Queen Street v Newton Abbot jako syn pana Johna Willama Gillese a paní Lousie Gillesové. Abychom doplnili strom rodiny GIllesových, Ralph měl dva bratry a dvě sestry: Harriet, Lewis, Hilda a Pauline.
Otec měl soukromý obchod, který se poté přestěhoval na rodné místo Ralpha. Jenže poté, v roce 1905 se rodina odstěhovala do Exteru a otec se musel soukromého obchodu vzdát. Ralph ale za pár měsíců rodinu opustil a šel hledat štěstí do dalších koutů Velké Británie.
GIlles našel štěstí a práci a domov v hlavním městě- Londýně. Tam žil v ulici "Gunterstone" 10.
A vydělal si také na Titanic. Za 13 liber a nějaké ty drobné si Ralph našetřil na palubní lístek č. 248726. Nikdo ale neví, proč se Gilles na Titanic nalodil. Chtěl za mořem něco podniknout? Pracovat? Najít si rodinu?
Jenže, do USA se Ralph Gilles neukázal. Potopil se i s Titanikem a jeho tělo bylo vyzvednuto lodí Mackay- Bennett a bylo označkováno číslem 297. Poté bylo pohřbeno na hřibitově v Halifaxu, dne 8. května 1912.
 


Podrobná analýza potopení Titaniku

28. září 2013 v 0:04 | Patrik Martiník |  Důležité momenty Titaniku

Tento článek je analýzou Luca Marzana, který zkoušel slovně napodobit slova Jacka Thayera, očitého svědka katastrofy Titaniku.
Ledovec rozpáral bok Titaniku a ten se začal naklánět- na bok- zhruba si nějak takhle:
(V obrázku jsou dodány také určité sekvence potápění Titaniku)

Loď tedy začala nabírat vodu a naklonila se v několika stupních na pravoboku- tohle všechno samozřejmě učinila srážka, která zničila nýty a nýtované plechy.
Teď se koukneme na záď, respektive na jeji aktivitu během potápění. Jack Thayer vypověděl, že během rozlomení trupu na dvě části se trup lomil ještě před mořskou hladinou a vše bylo krásně vidět, jak se největší loď půlí a jak to loď ničí.
V "reálu" by to mohlo vypadat asi takhle:
V obrázcích 3 a 4 jasně vidíme, že při rozlomení obou částí se ta přední část naklonila lehce na pravou stranu, což bylo také způsobeno dilatační spárou, která jde nádherně vidět ve vraku lodi uprostřed Atlantiku. Druhá možnost byla tonáž jednotlivých kotlů na pravoboku, ale to jsou jen domněnky.
No a konec osudu této lodi? Milionkrát to bylo zdokumentováno, ať už pomocí filmů, nebo knížek. Tak se na to pojďme podívat trochu z ostřejšího, praktického okénka. Zatímco příď se s poslední "pomocí" dvojitého dna odlepil od zádi, záď se, a teď cituji z filmu Titanic(1997) "pohupuje jako korek."
Záď se zpomaleným "zkrouceným" pohybem kácí do studených vod Atlantiku. Pomalu se otáčí vpravo, a padá dolů, co se děje s kotly a motory? Ty jsou vlastně "protizávaží vody" a pomáhá se Titaniku potopit- samozřejmě větší "přednost" při potápění má voda. Titanic navždy zmizel do Atlantiku a nikdo ho dlouho nenašel..

RMS Georgic(1932)

17. září 2013 v 19:06 | Patrik Martiník |  Lodě White Star Line

MV Georgic byla úspěšná loď společnosti White Star Line, ale také poslední loď "Bílé Hvězdy" před sloučením společností White Star a Cunard(Později vzniklo Cunard White Star). Byl postaven v belfastských loděnicích Harland and Wolff, stejně tak jako sestřička Britannic, ale také lodě "třídy Olympic".
V roce 1931 byl Georgic postaven a spuštěn na vodu. Svou první plavbu si odbyl 25.června 1932 na linkách z Liverpoolu do New Yorku, ale poté v roce 1935 byl sešrotován Olympic a od roku 1933 plul Georgic linku Londýn- Southampton-New York.
Ale napišme si něco o tom, co pohánělo loď. Pohon byl dieselelektrický, motory pístové, a ty byly poháněné velkými generátory. Mohl plout až 19 uzlů.
Jak jsme řekli, Georgic plul na linkách Southampton-New York a to na začátku své kariéry a byla to hodně oblíbená loď, která překonala Atlantik v pětiletce nejvíce. Na začátku války si Georgic půjčili "Royal Navy" na transport útočících jednotek.
V roce 1941, konkrétně 7.července, kotvil Georgic v Suezském zálivu, jenže tam byl objeven letadly z Německa, které shodili na loď pumy a ty zachvátili na palubu, takže vznikl požár. Ten se dostal do muniční místnosti, kde vše vybouchlo, loď se zádí potopila a dohořela. Trup byl na opravách zacelen a pomocí pump také byla vyčerpána voda. Poté se poslala do Belfastu do loděnic na opravu.
Do roku 1944 ale byla loď opravena a poslána opět na jednotky, které byly na palubě Georgiku mezi Itálií, Indií a Středním Východem. Po čtyřech letech byla poslána Cunard White Star, u ní vykonal poslední plavbu v roce 1954 a o dva roky později v chladném únorovém dnu byl sešrotován.

Vyhýbací manévr Titaniku před ledovcem

7. září 2013 v 22:09 | Patrik Martiník |  Ostatní věci okolo Titaniku
Vyhýbací manévr po zaznění "Ledovec, přímo před námi!" řídil William Murdoch, první důstojník Titaniku. Po katastrofě se na sesterské lodi Olympiku zjistilo, že na zpětný chod je potřeba zhruba dvacet sekund. Podle svědků při zpětném chodu provázela loď vibrace, jenže to po celé délce lodi a ne v příďové části, tam, kde Titanic narazil. Jenže, některé poznatky ukazují na to, že loď dokonce nepoužila zpětný chod, lodní strojník Frederick Scott řekl, že povel zpětný chod přišel až po nárazu do ledovce. Jak určitě víme, předejít nárazu s ledovci šlo. Hovořilo se například o tom, že Murdoch měl nechat výkon zpětného chodu jen pro levý šroub a nebo že měl pokračovat bez zpětného chodu a jen zatočit doleva.
Komise v Británii zjistila, že Titanic byl nakloněn o 22,5 stupňů a s díky testování s Olympikem při plné rychlosti a plnému vychýlení kormidla na stranu se loď otočí asi za 410 metrů.
Kritici říkají, že Murdoch měl zastavit stroje a dát jen zpětný chod. Titanic by určitě nezabránil srážce s ledovcem, ale loď by narazila přímo, přídí. Pravděpodobně by přišlo k poškození 30 stop a zatopeny nebo poškozeny by měly být jen tři vodotěsné komory- čímž by se Titanic nepotopil. Ano, zabilo by to pár členů posádky sídlící v přídi, ale rozhodně by nezahynulo 1523 lidí.
V potaz musíme brát také to, že Murdoch měl tušení, že se Titanic ledovci ubrání, avšak, tušení je silná věc...

RMS Majestic(1914)

2. září 2013 v 19:10 | Patrik Martiník |  Lodě White Star Line

RMS Majestic byla loď White Star Line, avšak hned po vybudování byla loď pojmenována na SS Bismarck. Bismarck měl patřit společnosti Hamburg America Line, ale poté byla předána WSL.
Loď byla postavena v loděnici Blohm and Voss, které v 70. letech 20.století také stavěla torpédoborce. Spuštěn byl za přítomnosti Hanny von Bismarck, což byla vnučka Otta von Bismarcka, německého kancléře. Původně neměla být větší než Aquitania, ale společnost se rozhodla změnit prostornost a Majestic byl větší o 50 stop. Loď byla spuštěna 20.6.1914 v Hamburku.
Bohužel při první světové válce neměl Bismarck moc možností se dotknout studených vod oceánů, až v roce 1922 se loď pokusila o plavbu. Poté si Imperator a Bismarck, koupil Cunard, ale ten nešetřil s lodí.
Nakonec si Bismarck vzala do péče společnost White Star Line. A ta poslala Bismarck do služby, ale pod jménem RMS Majestic. Tuhle loď si cestující zamanuli a v roce 1923 dokonce převezla nejvíce pasažérů přes Atlantik, než jakákoliv loď a v dalších letech porazil Majestic v tomto oboru i své kolegy z White Star a proto se ji začalo říkat "Kouzelná Hůlka".
V prosincových dnech roku 1924 se Majestiku stala nepříjemná věc. Loď měla trhlinou táhlou 100 stop, a tak musela na opravu, ze které vyšel o rok později i s posilněnou palubou B.
Ob další rok Majestic zažil malé "vítězství", když plul svou nejrychlejší rychlostí 25 uzlů.
Rok 1928 byl zlomový, Majestic prožil modernizaci, díky niž mohli na palubu vstoupit více cestujících, jenže to se neprojevovalo a v roce 1930 přišla špatná ekonomická a hospodářská krize, takže se to nezlepšilo.
O čtyři roky později, v roce 1934, jednou přišla velká bouře, která zasáhla až na kormidelnu a můstek, vlna zasáhla prvního důstojníka Edgara Tranta, který byl měsíc v nemocnici a nakonec s prací na lodích skončil.
White Star Line a Cunard(tedy Cunard White Star Line) se v roce 1934 odloučili, ale Majestic plul až do roku 1936. Zástupci Cunardu ohlásili, že sesterská loď Majestiku Berengaria bude odstavena ze služby, ale nakonec se tak stalo Majestiku.
Majestic byl odstaven v southamptonských docích a 15.května 1936 prodán do šrotu, jenže, loď si koupilo námořnictvo a tak se stal výcvikovou lodí pod názvem HMS Caledonia.
Caledonia byla přestavěna a během přestavby byly zkráceny komíny a zmenšena kapacita záchranných člunů.
Majestic musel do služby, 8.dubna 1937 opustil southamptonské doky, aby se následně ukotvila v zálivu Firth of Forth na východě Skotska.
29.září 1939 Caledonia začala hořet a potopila se. Vrak byl vytažen a prodán opět do šrotu.

Slavní cestující na Titaniku- Dr. Washington Dodge

22. srpna 2013 v 17:43 | Patrik Martiník |  Slavní cestující na Titaniku

Doktor Washington Dodge se narodil jednoho pátečního dne, třetího června 1859 v Kalifornii jako syn M.T. Dodgeho a Elizy Rodgersové.
Zápis dětství Washingtona není zaznamenáno, ale co je jasně zaznamenáno je to, že pan Dodge byl ženatý s Ruth Vidaverovou a měl jedno dítě z předchozího manželství- syna Henryho.
Zhruba ve 25 letech se stal prominantním bankéřem ve San Franciscu a 10.4.1912 nastoupil Dodge se svou manželkou Ruth a se synem Rodgerem v Southamptonu na palubu Titaniku jako cestující první třídy s palubním lístkem 33638. Ten patřil do kabiny na palubě A, A-34.

Vchod při Velkém Schodišti na vchod do kajut A-31- A-35, mezi nimi také kajuta A-34, ve kterém byl pan Dodge s manželkou a synem.(Foto: Titanic Walktrought)

Při katastrofě Titaniku byl Washington Dodge zachráněn záchranným člunem č. 13, stejně tak jako manželka Ruth a syn Dodge. Přežil Titanic, ale v roce 1919 se zhroutil a v pondělí 30.června 1919 Dodge spáchal sebevraždu. Jeho syn zemřel v srpnu 1967.

Video: RMS Caronia "The Green Goddies"

18. srpna 2013 v 16:35 | Patrik Martiník |  Videa
Titanic-WSL zveřejnil další video, tentokrát o slavné lodi Caronia.

Posádka RMS Titanic- Mr. Joseph Groves Boxhall

14. srpna 2013 v 0:01 | Patrik Martiník |  Posádka RMS Titanic
Joseph Groves Boxhall se narodil yorkshirském Hullu 23.března 1884 jako druhé dítě Josepha a Miriam Boxhallových, která byla proslulá svou láskou k moři. Dědeček Josepha byl námořník, strýc úředník Board of Trade a otec byl velice uznávaný kapitán.
2.6.1899 si Joseph Groves Boxhall připsal svou první plavbu na lodi plujíci z Liverpoolu a patřící společnosti Williama Thomase. V průběhu zkoušek a učení na moři, v praxi, plul např. do Ruska, Severní a Jižní Ameriky a Austrálie. V červenci 1903 získal Joseph osvědčení jako druhý důstojník na lodi, která patřila jeho otci, stejně tak jako celá společnost Wilson Hull. Výpravy zkombinoval s učením, studoval na Trinity House v Hullu, v roce 1907 složil zkoušky a přidal se k White Star Line.
Tam začal na lodi Oceanic. Připojil se k ní v červenci 1908 jako šestý důstojník, na palubě se poprvé setkal s Charlesem Lightollerem, s kterým byl na Titaniku. V roce 1911 se Boxhall odstěhoval do Austrálie, ale jen na velice krátkou dobu, protože v lednu 1912 byl jmenován jako čtvrtým důstojníkem na palubě RMS Titanic.
Na její palubě se sešli důstojníci 26.března 1912 v 9 hodin ráno., chyběli jen Harold Lowe(pátý důstojník) a James Moody(šestý důstojník), kteří byli na cestě do Belfastu.
V následující den Joseph Boxhall pomáhal s přípravou plavidla, která si zanedlouho zažije panenskou plavbu, Titanic plul do Southamptonu, kde připlul těsně po půlnoci na 4.duben.
10.dubna 1912, southamptonské lodní nádraží. Titanic vyráží na svou panenskou plavbu do New Yorku. Boxhall byl v době odplutí na můstku, společně s kapitánem Smithem a lodivodem Bowyerem. Titanic si to pádil směrem k Irsku, kde zastaví na svou první zastávku. Po zastávce čekala další- ve francouzském Cherbourgu.
Titanic v Queenstownu. Autor Simon Fisher.
14.dubna 1912. Po klidné plavbě, po klidných směnách Josepha Boxhalla a jeho kolegů, slyšel ve 23:39 Boxhall tři zvony. Boxhall byl v té době na své směně společně s Moodym. Uslyšel rozkazy prvního důstojníka Lightollera a za pár chvil ucítil náraz. Po zeptání se kapitána na Lightollera, co se stalo, dostal Boxhall rozkaz jít dolů podívat se na škody. Boxhall poprvé nic neviděl, ale poté zbystřil a viděl kusy ledu na palubě.
Po patnácti minutách se Boxhall vrátil zpět na můstek a vyprávěl své zážitky. Mimo to přidal poznatek, že se loď zatím nenaklání. Kapitán ještě před Boxhallem poslal dolů tesaře. Ten řekl, že se voda valí do lodi a vše se rychle topí. Smith také dostal zprávu, že už nejsou v kontaktu se skladovnou pošty. Ta byla už zatopená. Další prací mladého Boxhalla bylo sepsání pozice Titaniku. Tu předal kapitánovi, který šel do telegrafické místnosti za Phillipsem a Bridem.
0:45. Společně s Georgem Arthurem Rowem vypálil Boxhall první raketu z křídla můstku. Rowe vystřeloval dál a dál až do 1:25, kdy rakety došly, zatímco Boxhall vydával signály SOS světelnou lampou. Jenže ani tohle nevedlo k úspěchu.
Potápějící se Titanic. Autor: Ken Marschall.
Joseph Boxhall dostal za úkol se starat o záchranný člun číslo 2, který dosedl na hladinu v 1:45. Titanic se potopil ve 2:20 ráno a poté se cestující, zejména ženy ptaly, jestli se vrátí k místu neštěstí. On řekl, že ne. Místo toho plul člun ke Carpathii, kterou poprvé viděli ve 4:00 ráno. Později se dostali na palubu lodi společnosti Cunard a Boxhall byl předvolán k můstku.
"Co se stalo s Titanikem?" řekl kapitán Carpathie Rostron.
"Najela na ledovec a potopila se ve 2:20 ráno. Jsou stovky, možná tisíce mrtvých."
V další konverzaci se kapitán Rostron dozvěděl, kde se Titanic potopil. Poté nechal Boxhalla být a požádal jednoho z důstojníků Carpathie, aby mu uvolnil svoji kajutu.
Joseph Boxhall v průběhu celé plavby a následné katastrofy nebyl v nejlepším pořádku. Měl zánět průdušnic, které se zhoršovaly. Po katastrofě Titaniku ale Boxhall nastoupil na palubu Adriatiku jako čtvrtý důstojník. Před válkou se stal členem Royal Naval Reserve a v roce 1915 byl povýšen na poručíka.
Po válce si Boxhall vzal svou dlouholetou přítelkyni Marjorie Beddellsovou a to 25.března 1919 v kostele sv. Ondřeje v Sharrow a bezdětné manželství vycházelo.
"Čtvrtý důstojník RMS Titanic a přeživší katastrofy žil zde."
O rok později se Boxhall vrátil k White Star Line(později ke Cunard White Star Line) a byl důstojníkem na velice známých lodích jako Berengaria, Aquitania, Ausonia, Scythia, Antonia a Franky. Svou námořní kariéru zakončil v roce 1940.
V dalších letech si Boxhall klid a pohodu s rodinou, jednou byl požádán jako technický poradce filmu "A night to remember" , který v roce 1958 pojednával zkázu Titaniku a rodina byla příjemně šokována: Od té doby, co se Titanic potopil, nechtěl Boxhall o osudné noci slyšet. V roce 1962 vystoupil v BBC a vzpomínal na padesáté výročí potopení Titaniku.
Již o dva roky dříve měl Boxhall vážné zdravotní problémy, které se táhly až do jeho smrti. Zemřel 25. dubna 1967 v úctyhodných 83 letech- takže přežil všechny své důstojníky Titaniku. Ostatky byly na přání rodiny zpopelněny a konal se velice smutný pohřeb....

Kam dál

FB TITANIC-WSL

E-MAIL: TITANIC-WSL@EMAIL.CZ